Zemětřesení ve stavebním spoření.

27. září 2010

Češi mají státní podporu nejvyšší a o prvenství ve výnosnosti soupeří jen se Slováky. Její výše se pohybuje kolem čtyř procent. Rozpitvali jsme navrhované změny ve stavebním spoření a porovnali je se současnými podmínkami v okolních státech. Výsledky ukazují, že Češi si i přes chystané škrty stále stojí velmi dobře.


Vláda Petra Nečase chystá u stavebního spoření škrty. Každý rok na příspěvky spořícím klientům ze státní kasy odtečou desítky miliard korun(zhruba 11 miliard korun k 30.6. 2010). Pokud vláda prosadí všechny zamýšlené změny, bude to znamenat největší revoluci u tohoto populárního produktu.

rekapitulace navrhovaných změn

Rok 2010
• Dosud vyplácená státní podpora za rok 2010 bude zdaněna padesátiprocentní daní:
• klienti se smlouvami uzavřenými do konce roku 2003 místo max.
4 500 korun dostanou 2 250 korun;
• klienti se smlouvami uzavřenými od roku 2004 místo max. 3 000 korun dostanou 1 500 korun.

Rok 2011 a roky další
• Sjednocení maximální výše podpory na dva tisíce korun.
• Zdanění úroků z klientových vkladů a státní podpory. Na konci roku stavební spořitelna za daný rok strhne z úroků 15procentní daň.

Rok 2012 a roky další
• Zúžení účelovosti využití naspořených prostředků na stavebním spoření - u nově uzavíraných smluv bude možné naspořené peníze využít jen na účely související s bydlením.
Češi mají v Evropě nejvyšší státní podporu

Podobně jako v Česku, je i u našich sousedů stavební spoření velmi oblíené. V Rakousku s ním spoří zhruba 62 procent populace, v Německu asi třetina populace a na Slovensku každý pátý člověk. V těchto zemích stát obdobným způsobem střadatelům přispívá, jako u nás.

Zatímco v Česku je výše státní podpory konstantní, max. 4 500 resp. 3 000 korun (25 procent, resp. 15 procent z max. výše 18 tisíc, resp. 20 tisíc korun), a i navrhované úpravy s konstantní výší počítají, na Slovensku a v Rakousko je variabilní. Výchozím parametrem pro stanovení výše jsou průměrné výnosy státních dluhopisů na sekundárním trhu.

V Rakousku se podpora pohybuje v rozmezí od tří do osmi procent z 1 200 eur (zhruba 30 tisíc korun), za rok 2009 byla 3,5 procenta, maximálně 42 eur (zhruba 1 050 korun). Na Slovensku mohou střadatelé získat podporu v rozmezí od pěti do patnácti procent, aktuálně 12,5 procenta, maximálně však 66,39 eur (zhruba 1 660 korun).

Klasická podpora v Německu je 8,8 procenta, maximálně však z 512 eur (zhruba 12 800 korun). Střadatel si tak může každý rok ke svým úsporám přičíst ještě 45,06 eur (zhruba 1 127 korun). Němci však mají nejsložitější systém stavebního spoření. Mohou ke klasické podpoře získat i další státní příspěvky, například pokud zároveň spoří na penzi, či přispívá-li jim zaměstnavatel. Na druhou stranu, klasickou podporu od státu dostane jen střadatel s ročním příjmem nižším než 26 500 eur (zhruba 662 500 korun).

Pokud budou v Česku přijaty návrhy vlády a konečná podpora se ustálí na dvou tisících korun, bude i tak u nás v porovnání s okolními státy stále nejvyšší.
Výnosnost stavebního spoření v Česku stále klesá

Při rozhodování o produktu, do kterého uložíte peníze, vás zajímá především jeho výnosnost, jak se vložené peníze zúročí.

U smluv uzavřených do konce roku 2003 při úložce 18 tisíc korun ročně získali střadatelé od státu každý rok 4 500 korun. Po pěti letech naspořili i s podporou 112 500 korun a díky úrokům se dostali k více než 120 tisícům korun. Při zohlednění nákladů (poplatek za uzavření smlouvy či poplatky za vedení účtu) staré smlouvy dosahovaly roční výnosnosti okolo 11 procent.

Od roku 2004 si střadatelé mohli za šest let naspořit až 146 tisíc korun. Kvůli snížené státní podpoře na tři tisíce korun se výnosnost snížila na zhruba šest procent.

V případě, že státní podpora bude skutečně snížena o 50procentní daň, výnosnost u stavebního spoření dále klesne o další zhruba 0,4 procenta. A s výnosností kolem čtyř procent mohou střadatelé počítat, pokud se sjednotí podpora na dva tisíce korun a 15procentní danění úroků z vkladů.
Výnosnost v Česku je srovnatelná se Slovenskem

V Česku stavební spoření bylo a stále je zajímavým spořicím produktem i přes klesající výnosnost. Protože v okolních státech se státní podpora vypočítává na jiném principu než u nás, můžeme provést pouze orientační porovnání výnosnosti.

"Přesný výpočet výnosnosti nelze pro zahraničí provést, problém je zejména v tom, že na Slovensku a v Rakousku je podpora variabilní. Pro Německo nemá výpočet smysl, protože jsou až na výjimky prostředky vázány na účelovost," upřesňuje Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum.

Pokud bychom ale předpokládali výši státní podpory podle posledního roku a obvyklé úroky z úspor, pak v případě Slovenska dosáhne střadatel výnosnosti zhruba čtyři procenta, rakouský střadatel dvě procenta a německý tři procenta.
 

Zpět na seznam novinek